Někdy je to se mnou skutečně těžké. Sama si nedokážu pomoci. Ráda bych ti to nějak popsala. Pamatuješ si na ten nejúžasnější zážitek ve tvém životě? Představ si ho. Představ si, že jej znovu prožíváš. Předpokládám, že to bylo nějaké poprvé. Takové okamžiky jsou nejlepší, zažívám je denně. A teď si představ, že uprostřed toho zážitku, který právě prožíváš, ti někdo řekne: „Tak, a teď spát.“ Cítíš to? Celým tvým tělem lítají hvězdičky energie z nového zážitku. Spánek je v této chvíli slovo hodně vzdálené až nepředstavitelné. Jak jen to tělo okamžitě uklidnit? Lež a zavři oči. Prosím? Děláš si legraci? Zavřu oči a zas to vše vidím. Toho brouka, co tak divně létal, tátu, který zas udělal grimasu, a já ji nedokážu napodobit. Také jsem něco zahlédla v té velké obrazovce, byla to zvířátka, ale proč se hádala, to už netuším, pořád si to v hlavě promítám.
No a pak sis ke mně lehla a já si vzpomněla, že jsem mezi těmi brouky, lidmi, hračkami a grimasami zapomněla na tebe. Jak málo jsme dneska byly skutečně spolu. Odpusť mi to, někdy tě pak nedokážu jen tak pustit. Uklidňuje mě tvá přítomnost, tvá vůně i pohlazení. Občas z tebe ale cítím napětí. To se chytnu ještě silněji, snažím se totiž ten tvůj pocit rozluštit. Často se pak stává, že i když jsem hodně unavená, nedokážu usnout. Pořád myslím na to, co asi prožíváš, proč se večer tak bojíš, co tě znejistilo. Do toho si vzpomenu na ty skvělé brouky, pampelišky… A táta, ten byl dnes obzvlášť legrační, že? Ach, promiň, už je zase pozdě.
Je to podobné, jako když si spolu hrajeme a ty kromě toho myslíš na milion dalších věcí, které chceš stihnout a dodělat. Já to moc dobře vím, mami. Vím, že jsi myslí někde úplně jinde a vracíš se ke mně jen na kratičké vteřinky. Také se snažím přimět tě nemyslet a alespoň tu chvilku si hrát naplno jako já. A taky se mi to často nedaří. Nedokážu přijít na to proč, a tak zkouším leccos. Ale mám s tebou trpělivost, miluji tě takovou, jaká jsi. Miluji tě, i když lítáš myslí někde jinde, miluji tě, i když ty tu svoji trpělivost někdy ztrácíš, stejně jako já. Zkusme to společně. Snažím se opakovat to, co děláš ty, protože si myslím, že to tak ve světě chodí. Když pak ale stejně jako ty celý den něco pozoruji a běhám kolem, cítím, že nejsi spokojená.
Nauč mě odpočívat. Zpomalme spolu. Pomoz mi s usínáním, když mi to nejde. Někdy se prostě musím naladit na tu správnou vlnu a bez tebe si ty své myšlenky nedokážu utřídit. Jsi má pevná půda pod nohama. Jsi mými kořeny, když poletuji v oblacích. S tvojí pomocí dokážu své myšlenky uzemnit a usíná se mi pak mnohem lépe. Měj se mnou prosím trpělivost, nauč mě, jak se cítit příjemně, a já to pak brzy zvládnu i sama.
Pokud Vám trvá uspávání příliš dlouho, zkuste najít inspiraci v nasí audiopřednášce o spánku dětí.
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.