Prosím spinkej

Věnované problematice spánku dětí a usínání.

  • Spánek dětí
    • novorozenci 0–6 měsíců
    • Batolata 6–17 měsíců
    • Děti 18–24 měsíců
    • Děti 2–5 let
    • Blog
  • Knihy
    • Batole
    • SPÁNKOHRANÍ – zahrajte si večer s námi
    • S láskou o dětském spánku
    • Pohádkopsaní
    • Rozprávkovanie
    • Audiopřednáška
  • eSHOP
  • O projektu
    • O mne
    • CV ENG
    • Média
    • Reference
    • Poradenství
    • Sympozium 2018
    • Přednášky
    • Sympozium 2019
      • Sympozium 2019
      • Symposium 2019 ENG
    • Kontakty
      • Podmínky ochrany osobních údajů
      • SOUBORY COOKIE
      • Všeobecné obchodní podmínky

Co je špatného na uspávání?

29/04/2015 by Lenka Medvecová 12 komentářů

Často se trápíme tím, že dítě bez naší pomoci neusne. Mnohdy to okolí rodičům vyčítá jako nějakou výchovnou chybu. Proč je večerní uspávání tak nežádoucí a do kolika let je uspávání vůbec povoleno?

Když se mi narodila dcerka, myslela jsem si, že ji položím do postýlky, zavře oči a usne. Všude kolem sebe jsem na to narážela  ̶  v médiích, článcích, příručkách, letáčcích, u sousedů. Jenže děti tyto příručky a články nečtou. Možná by měly okamžitě po příchodu na svět dostat příručku pojednávající o tom, do jaké kultury se narodily a jak se podle toho mají zařídit.

Uspávání nemusí být problém

Moje dcera nikdy neusínala sama, potřebovala mě cítit nablízku. V Anglii se to bralo jako problém. Všude kolem mě se to bralo jako problém. A dnes vidím, že se to v naší kultuře obecně často bere jako problém.

Čas od času to rodičům řekne i některá ze sousedek nebo někdo z rodiny. „To naše dítě od narození usíná samo.“ Nebo: „Ty ho uspáváš? To se nesmí, zvykne si. Já měla známou, co pak musela uspávat své dítě snad do pěti let.“

Uspávání dítěte není otrokářstvím, pokud si tento pocit sami nevsugerujete. To, že dítě potřebuje naši pomoc k usnutí nebo že nás v noci, když se trápí, volá, není znakem nevychovanosti, ale znakem obrovské důvěry a pocitu bezpečí, který v nás má.

Pomáhat dětem usnout má velké výhody

Dítě má pocit bezpečí – Noc je pro děti často děsivá. Proto rodiče z celého světa děti doprovázeli ke spánku a mnoho kultur to tak dělá dodnes. I naše prababičky svým miminkům často dlouze zpívaly. A když nezpívaly, děti si před spaním povídaly všechny pěkně vedle sebe ve společné posteli. Citlivé děti potřebují uspávání, aby zvládaly své emoce a cítily se v bezpečí. Příliš aktivním dětem zase pomáhá uspávání k tomu, aby se naučily zklidňovat se a zpomalit.

Nemusíte se bát, že jej zapomenete doma – Když dítě usíná jen s hračkou, dudlíkem nebo oblíbenou peřinkou bez přítomnosti rodiče, může se stát, že tyto kouzelné pomůcky jednou zapomenete vzít s sebou na návštěvu nebo k babičce. Dítě, které si svůj pocit bezpečí odvozuje od materiální věci, se jí často mnohem hůř vzdává a nedokáže bez ní usnout, naopak. Mnohdy pak mnohem intenzivněji bojuje proti spánku, protože bez této věci najednou ztratilo pevnou půdu pod nohama. My máme pocit, že mu bereme jen dudlík ale ve skutečnosti mu bereme jedinou jistotu v děsivé noci. Uspávání s rodiči buď postupně samo odezní nebo jej později rodiče mnohem jednodušeji nahradí jiným příjemným pocitem. Písničkou, povídáním či dotekem. Zvyknout si na pocity a uklidňování je totiž mnohem přirozenější.

Výborně se s ním cestuje – Uspávání máte stále s sebou. Pokud je dítě zvyklé s vámi usínat a má své příjemné rituály k usínání, mnohem lépe snáší změnu prostředí. To je skvělé na dlouhé cesty dopravními prostředky, od aut, přes letadla až po vlaky. Z návštěvy také nemusíte utíkat domů do oblíbené postýlky, stačí jakákoliv postel, náruč a písnička.

Dítě má pozitivní asociaci se spánkem – Noc je tedy děsivá a tmavá, hůře se v ní orientujeme. Uspávání rodiči je ale velmi příjemné a zanechává v dítěti pozitivní pocit. Dítě má pak se spánkem příjemnou zkušenost a ví, že je v bezpečí. Miminka a malé děti si neví rady se spoustou emocí, které prožívají. Dozrávají k tomu postupně. Uspávání jim může pomoci vypořádat se s nepříjemnými zážitky ze dne, které se pak díky tomu nemusí projevit jako špatný sen nebo noční můra.

Pomáhá zpomalit také rodičům – Jsme stále v pohybu nebo v pracovním procesu. Děti nás učí mnohem více, než si dokážeme připustit. Naše nervozita a věčný spěch většinou uspávání prodlužují. To zjistí každý rodič velmi brzy. A proto se časem učíme netlačit na sebe a na dítě, na chvilku vypnout a užívat si to. V tom momentu, kdy přestaneme myslet na to, co ještě musíme dodělat, začneme také relaxovat. Někdo okamžitě usne, protože mysl konečně na chvilku dostane přestávku a někoho to může skvěle zrelaxovat před další večerní prací.

Zanechává hluboké vzpomínky – Děti mají skvělou paměť. Ukládá se jim do ní spousta důležitých zážitků, které jim mnohdy mohou pomoci také v dospělosti. Má sestra jako miminko nepotřebovala uspávat, usnula prý u rádia. Téměř vždy. Já jsem nikdy nedokázala usnout sama. Když se o to rodiče pokoušeli, řvala jsem na celý panelák. Potřebovala jsem blízkost. Dodnes si pamatuji hlazení při uspávání. Má sestra si pamatuje až období, kdy byla mnohem starší a babička jí vyprávěla o zelené žábě. Pamatuji si, jak mě sestra pořád budila, že se bojí nebo že ji děsí bouřka, a já spala jako dřevorubec. Pamatuji si, jak jsme se pak uspávaly navzájem.

Uspávání nás učí zpomalit

Mnoha rodičům, kteří svá miminka a děti uspávají, ani nevadí samotné uspávání, jako to, že to trvá déle než hodinu. To pak skutečně může být náročné a únavné. Pokud to tak ale je, stačí se podívat na denní aktivity, prodloužit uklidňování před spánkem v obývacím pokoji a uspávání se tím většinou  znatelně zkrátí. Nebo se zamyslet nad časy, kdy dítě uspáváme.

Pokud vaše dítě potřebuje k usnutí vaši blízkost, pokud miluje uspávání, dopřejte mu krásné vzpomínky. A dopřejte je i sobě. Jakmile přestanete řešit, že to musíte vyřešit, a začnete si užívat společné chvíle, budete mít i odpověď pro jinak smýšlející okolí. „Já své dítě položím do postýlky a odejdu. Mé dítě v sedm zamává, dá mi pusu a jde spát.“ A vy pak můžete s čistým srdcem říci: „Úžasné, to je skvělé, že jste si našli svoji cestu, která vám funguje. Nám zase skvěle funguje společné uspávání a moc si to užíváme, odpočíváme oba.“

 

Filed Under: Batolata 6–17 měsíců, Děti 18–24 měsíců, Děti 2–5 let, novorozenci 0–6 měsíců

« Uspávání nepotřebuje léčbu
Dopis miminka: Někdy prostě dlouho usínám »

Comments

  1. Richard says

    28/01/2016 at 19:42

    Dobrý den poradtemi, uspávám malou (přesně 1rok) každý večer, ať si žena aspon trošku spočne s celého dne stylem chození a houpání, dřepy atd… a spí jak dřevo, ALE! Začínájí mi odcházet kolena… V leže jí neuspím… zkouším to, ale furt to bere jako formu hraní a nechce tak spát….. 🙁 Dík za tipy. Ahoj.

    Pro vložení odpovědi na komentář se musíte přihlásit
  2. Ondřej Konár says

    22/05/2015 at 13:17

    Pěkný článek (inspirativní – co říkat lidem na komentáře typu “ale když to takhle budete dělat, tak bez vás nikdy neusne”). Přidal bych pár dalších postřehů:
    Nerozumím tomu v čem by byl problém, kdybych dítko uspával klidně do jeho dospělosti. Před tím, než jsme měli dcerku jsme večer trávili tak, že jsme si spolu povídali. Teď si povídáme/zpíváme/vyprávíme/smějeme (co je zrovna libo) všichni tři. Nějak nevidím rozdíl. Kdybych nakrásně přiměl moje dítko, aby usínalo samo, čím bych “ušetřený” čas vyplnil?
    Nevím, jak jiní, ale já taky sám nedokážu usnout. Ano – někdy prostě padnu vyčerpáním (což ostatně dítko taky), ale většinou si potřebuji popovídat s manželkou, nebo si přečíst kus knížky, někdo zas kouká na televizi. Nikdo z nás (ale třeba se mýlím) nechodí spát tak, že si řekne – už je osm hodin – a usne. Přijde mi iracionální něco takového chtít po dítěti, když to sám nedokážu.
    Problém bych ani neviděl v tom, že dítko uspáváme hodinu (nebo třeba i dvě) – jak jsem již psal – vždyť je celkem jedno jak člověk tráví večer a strávit ho se svým nejbližším je celkem fajn. Problém nastává v situaci, kdy dítko nemůže usnout, potřebuje chovat, zpívat – cokoli – ale rodiče nemůžou, protože jsou prostě vyčerpaní z celého dne. Na druhou stranu – to by se nemělo stávat často (pak by asi bylo na místě hledat alternativy v životním stylu) a řekl bych, že kvůli tomu lámat věci přes koleno a snažit se dítě “naučit” usínat samo nemá smysl.

    Pro vložení odpovědi na komentář se musíte přihlásit
  3. Lenka says

    06/05/2015 at 9:34

    Moc Vás chválím za to, že šíříte osvětu o společném spaní :). V současné době je to opravdu bráno jako něco nevhodného, divného, zbytečného. Já také spím s dětmi, respektive oni spí s námi / syn 5 let, dcerka půl roku/ a tyto společné chvíle mě neskutečně nabíjí. Jsme takto všichni spokojení :-). Přeji Vám hodně úspěchů 🙂

    Pro vložení odpovědi na komentář se musíte přihlásit
  4. Alena says

    04/05/2015 at 7:10

    V článku se pořád jen uvádí uspávání – jednoho dítěte. Copak nikdo nepočítá s variantou,že jsou děti dvě a více? Já samam mám dvě děti, je mezi nimi rok a třičtvrtě rozdíl. Prvorozený syn se byl nucen naučit usínat sám když přišla na svět dcera. Nezřídka bývám doma celé dny s dětmi sama doma. Manžel bývá služebně často mmo domov. Nemyslím si, že by syn měl nějaké trauma ze samostatného usínání. Pokud se v noci vzbudí, zavolá nás a my jsme na blízku. I dcera se naučila usínat sama ve vlastním pokoji. A to jsou jí dva roky. Vydím v tom mnoho výhod. Švagrová uspává svojjí dceru ještě v 7 letech…to už mi nepřijde normální.

    Pro vložení odpovědi na komentář se musíte přihlásit
  5. tina says

    02/05/2015 at 6:39

    Souhlasim kazdemu vyhovuje neco jineho muj prvni syn treba neusnul jinak nez umne az do 2,5 let kdy sel sam jako velky braska do velke postele a sveho pokoj

    Pro vložení odpovědi na komentář se musíte přihlásit
    • tina says

      02/05/2015 at 6:45

      Pokojicku a mladsi dcera zase rada spi sama kdyz je umne stale se budi staci ji ze je hned vedle me v postylce a ma teda dudlik (stale ji take rostou zoubky) obcas potrebuje chytit za ruku jinak ji staci ze jsem v mistnosti sni a krasne usne

      Pro vložení odpovědi na komentář se musíte přihlásit
  6. Jana says

    01/05/2015 at 20:26

    článek je to zajímavý, ale uplně se vším nesouhlasím. Já mám názor, že každý ať si uspává/neuspává dítě jak chce. Já třeba malýho (nyní 1 rok) neuspávám cca od 3 měsíců od kdy se naučil usínat sám. To že usíná sám nám oběma vyhovuje a nemyslím si, že by měl menší pocit důvěry a bezpečí ve mě. Máme doma usínacího broučka, ale když ho zapomeneme doma, tak to nijak extra nevadí, usne i bez toho. Jen by mě zajímalo, jak to je, když se uspává a rodiče jdou na večer pryč z bytu a uspává někdo jiný. Zda to dítěti nevadí, že je tam třeba babička nebo se domáhají maminky.
    Jen ještě napíšu, že se z okolí setkávám s malým obdivem s tím, že dítě neuspávám, že položím, dáme pusu, pustíme broučka a odcházím. Ale opět to je každého věc jak kdo uspává 🙂

    Pro vložení odpovědi na komentář se musíte přihlásit
    • Lenka Medvecová-Tinková says

      01/05/2015 at 20:43

      Je super, že jste si společně našli svoji cestu, která vám oběma vyhovuje. Článek nemá nutit všechny maminky a děti k uspávání. Jak píšu: “Pokud vaše dítě potřebuje k usnutí vaši blízkost, pokud miluje uspávání, dopřejte mu krásné vzpomínky.” Je pro rodiče, kterých děti uspávání vyžadují, milují a potřebují. 🙂 A možná trochu i pro lidi, kteří je od toho zrazují a tlačí na ně ať to nedělají. Uspávání dětí má totiž v naší společnosti jen velmi malou podporu. Dnes se bohužel vše tlačí do extrémů. Všude se píše jak děti trénovat ke spaní a jak by měly spát… Ale tabulky v reálném životě fungují jen na velmi málo dětí. Proto je důležité řídit se svým pocitem a naslouchat svému dítěti.
      Mějte se krásně,
      Lenka

      Pro vložení odpovědi na komentář se musíte přihlásit
  7. Klára says

    30/04/2015 at 12:36

    Moc hezky napsané. První rok mě hodně trápilo, jak moje dcera spí (nespí), ale pak přišla chvíle, kdy jsem to přestala řešit, přestala jsem hledat způsoby, jak ji uspat, přestala jsem hledat důvody, proč to tak je. Budou ji čtyři roky a pořád usíná se mnou, nemá ale problém zůstat u babiček, jen potřebuje, aby s ní někdo usínal. Když se v noci vzbudí, potřebuje vědět, že tam není sama, pomazlí se a spí dál. Od té doby co chodím do práce si těchto chvílí moc vážím, už spolu trávíme o mnoho méně času a ta chvíle, kdy už mě nebude potřebovat, není tak daleko. Na noční vstávání jsem si dávno zvykla, snažím se užít si každou chvilku, kdy se chce ještě pomazlit, přitulit, kdy ještě potřebuje moji blízkost.

    Pro vložení odpovědi na komentář se musíte přihlásit
    • Lenka Medvecová-Tinková says

      01/05/2015 at 20:35

      Krásné, děkuji za vaší zkušenost. 🙂 Uspávání často oceníme nejvíce právě když na sebe přes den nemáme moc času. 🙂 Své dceři dáváte krásnou vzpomínku na dětství. 🙂
      Lenka

      Pro vložení odpovědi na komentář se musíte přihlásit
  8. lenka says

    30/04/2015 at 11:23

    Naše 3 měsíční dcera usíná od narození úplně sama. Je fakt, že jsem ji v porodnici ze své postele přes ty mřížky dětské postýlky hodně hladila na spáncích a čelíčku a v duchu si přála, aby byla zdravý, šťastný a spokojený človíček /to jsem jí koneckonců říkala celé těhotenství a ona je…). Když jsem se vrátila z porodnice, tak nebyl na hlazení čas, dcera to nevyžadovala a já na to zapomněla. Prostě jí nevadí položit do postýlky a pak klidně usnout na 4-5 hodin vkuse přes den, v postýlce se dokáže v noci uspat sama. Po přečtení nějakého článku na těchto stránkách jsem se k hlazení vrátila a hlavně jsem se přestala bát uspávání. A musím říct, že mám z toho hlavně já dobrý pocit. A i dcerka vydrží v noci déle spát (i 7 hodin)…Když někdy spěchám a nemám čas, tak se zákonitě vzbudí v noci za 3 hodiny :-).

    Pro vložení odpovědi na komentář se musíte přihlásit
    • Lenka Medvecová-Tinková says

      01/05/2015 at 20:31

      Lenko, mockrát děkuji za Váš komentář. Je super vidět to i z druhé strany. Je skvělé, že i když se zdá, že nás miminko k uspávání nepotřebuje, i malý dotek navíc pak může vylepšit spánek. 🙂 Přeji krásné dny, užívejte si to.
      Lenka

      Pro vložení odpovědi na komentář se musíte přihlásit

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.

Sledujte nás na:

  • Facebook
  • Instagram
  • Linkedin
  • Pinterest
  • RSS
  • Twitter

PŘÍBĚHY MAMINEK

Moje čtyřměsíční dcerka měla problémy s usínáním. Lenka mi poradila nošení přes den a bílé šumy v noci. Nakonec jsem ze všeho měla dobrý pocit. Protože dcera byla spokojená a já taky, když jsem viděla, že jí nic netrápí, nebrečí a pěkně spí.

Petra, Olomouc

Náš roční syn se najednou začal budit s pláčem čtyřikrát za noc.Napsala jsem Lence. Dnes spí opět celou noc. Navíc nás začal ráno budit pusinkami. Nejen, že se vyspíme, ale jsme si bližší. Důležité je naslouchat sobě a svým pocitům, a nejen okolí. Nebo najít někoho, kdo nám pomůže znovu naslouchat vlastnímu instinktu.

Lucie Hrkotová, Sázava

Na začiatok sa musím veľmi poďakovať pani Lenke za povzbudenie a pozitívnu energiu. Už som bola strašne zúfalá, lebo môj vtedy 7-mesačný synček vôbec nechcel spinkávať poobede. Kamarátky a okolie radili všetko možné a všetko možné. Vyskúšala som takmer všetko. Nakoniec nám pomohla až konzultácia s Lenkou. Dnes spí Adamko vždy aj poobede. Je to veľká zmena. Je živší, spokojnejší, viac sa začal aj hýbať.

Martina, Slovensko

Děkuji Lenko za Vaše rady. Díky našemu rozhovoru jsem se uklidnila a udělala jsem to, co jsem cítila. Díky za podporu.

Radka, Liberec

Pohádkopsaní pro klidné spaní

S láskou o dětském spánku

Další články o spánku dětí

Komunikace srdcí – aneb jak se spí v japonských rodinách

Kdybych měla zmínit jenom tři věci ke klidnějšímu a kratšímu usínání, byly by to tyto

Proč nás miminka potřebují mít nablízku

Separovat novorozence od matky může být v současném stavu velmi riskantní

Prosím Spinkej na Facebooku

Prosím spinkej na Instagramu

prosimspinkej

Lenka, spánková antropoložka, poradkyně a autorka webu ProsímSpinkej a dvou knih o spánku, milující maminka 👩‍👧‍👧. Knihy o dětském spánku:


Recenze na knihy od porodní asistentky Magdy @mag
Recenze na knihy od porodní asistentky Magdy @magdalena_ezrova_porodni_as :
"Laskavost - to je slovo, které se mi vybaví jako první při myšlence na Lenčiny knihy. A laskavosti zvlášť v otázkách týkajících se dětí nebo obecně rodičovství není nikdy dost. Naopak je zajímavé sledovat, v kolika odborných textech, knihách specialistů, různých doporučeních a zaručených návodech zaměřených na péči o dítě ji vůbec nenajdete. Být laskavý k dětem totiž znamená být laskavý i sám k sobě. Někdy jsme jako rodiče na sebe velmi tvrdí. Chceme vše perfektně, podle měřítka, které jsme si stanovili, respektive které jsme převzali od lidí z naší sociální bubliny, od našich rodičů nebo z televize od zaručeného specialisty .. to je jedno. Ale ne vždy jde tato naše představa dohromady s realitou, s povahou našich dětí, našeho partnera/ky, naší vlastní. Jakákoliv snaha o zaškatulkování nám laskavost z našeho života bere. A v tomto jsou Lenky knížky krásné. Ukazují jak nejen s laskavostí, ale také respektem, úctou a láskou můžete vyřešit palčivé otázky spojené zdánlivě jen se spaním.
Zatímco v první knize se Lenka zaměřuje na spánek víc obecně a popisuje situace a jejich možná řešení u dětí nejčastěji do přibližně jednoho roku věku, v nové knize se věnuje do hloubky dětem od jednoho do tří let věku. Nějak předpokládáme, že tam už by problémy se spaním být neměly. Ale přesto je řešíme. Lenka odpovídá na to proč a co vše může spánek batolat ovlivnit. Věnuje se dlouhému uspávání, separační úzkosti, nočním můrám a běsům, příchodu sourozence nebo možnostem respektujícího ukončení kojení. Neopomíná emoce a zdůrazňuje, že je nutné přistupovat ke všemu i s ohledem na povahové vlastnosti nejen nás ale i našich dětí. Rozklíčovává nejčastější mýty o spaní batolat a tak ukazuje že ne všechno co považujeme za "normální" skutečně takové je a že varianty toho co je "normální" pro vás, vaše děti a vaši rodinu se může lišit od toho, co znáte z okolí a přesto je to v pořádku. Navíc ti z vás, kteří mají rádi výzkumy a odborné studie (jako třeba já 😉), se dočkají i bohatého zdrojového aparátu." #novakniha #batole #prosimspinkej
Foto @nicolekotrbovaphotography

Skvělá zpráva. Už máme přesný termín dodá
Skvělá zpráva. Už máme přesný termín dodání z tiskárny! Od 1.7.  začínáme balit a odesílat všechny předobjednávky. Často se mě ptáte čím je nová kniha o spánku jiná. 
Poprosila jsem tři své známé, které četly knihu ještě před tiskem a mají přečtenou i mojí první knihu, aby mi zkusily pro vás napsat jak knihu vnímají. 
První dojmy jsou od Hanky @dula.hanka (skvělá laktační poradkyně a dula ve výcviku): "Při čtení knížky „S láskou o dětském spánku“ jsem nejednou zalitovala, že jsem si ji neměla možnost přečíst, když byly moje vlastní děti ještě miminka. A stejně tak jsem vzpomínala i při čtení knížky „Batole“ na to, jak jsme toto období tehdy s mými dětmi prožívali. A nemohla jsem si pomoct, abych nemyslela na to, jak moc by mě tehdy taková knížka uklidnila a jak mi mohla v mnoha oblastech pomoci. Nejen v pochopení spánku dětí. Co mají totiž obě tyto knihy společné, to je velký přesah i daleko za spánek dětí. Vše se vším souvisí a díky oběma knihám má člověk možnost více a více pochopit nejen své děti a jejich pocity a chování, ale i sám sebe. 
Co je nové? Skoro všechno! 
Batolecí věk přináší nové a nové výzvy nejen našim dětem, které se pomaličku začínají loučit s miminkovským světem a které se z máminy a tátovy náruče vydávají už po svých poznávat svět kolem nás. Spousta nového se toho hrne i na nás rodiče. Kniha „Batole“ tyto změny velmi citlivě popisuje a přináší pochopení pocitů a potřeb celé rodiny a také mnoho praktických tipů a rad, jak si v tom všem každý můžeme najít svoji cestu, která by právě té naší jedinečné rodině vyhovovala. - Když nevíme, kdy, jak a zda vůbec chceme začít naše děťátko ve spánku osamostatňovat.
- Když nevíme, kdy, jak a zda vůbec si přejeme naše batolátko pomalu začít učit spát i bez kojení.
- Když nevíme, kdy a jak batolátko uspávat, aby nám to netrvalo hodiny a hodiny, protože se najednou zdá, že spánek je to poslední, o co by večer stálo…
- Když naše děťátko v noci pláče nebo má noční můry či běsy a my nevíme, jak mu pomoci. - Když se blíží příchod mladšího sourozence a my chceme, aby vše proběhlo v klidu a pohodě – ve dne i v noci. 
Tohle vše a ještě víc. Tahle kniha je bezvadným průvodcem. "
@nicolekotrbovaphotography

„Rodičovství nemá nic společného s dokonalo
„Rodičovství nemá nic společného s dokonalostí. Dokonalost není cílem, ne pro rodiče a ne pro naše děti. Skutečnými cílem laskavého rodičovství je - společně se učit dobře žít v nedokonalém světě, milovat jeden druhého navzdory nebo dokonce kvůli našim nedokonalostem a růst v lepší lidi, zatímco pomáháme růst i našim dětem. Na konci dne se proto neptejme sami sebe, jestli jsme vše udělali správně/dokonale. Zeptejme se raději, co jsme se dnes naučili, jak moc jsme dnes milovali, a pak se poučme ze své vlastní odpovědi. Tomu pak můžeme říkat dokonalé rodičovství.“
Autorka citátu L.R. Knost .. 😉
#krasnydendeti  #prosimspinkej

Dopis miminka
Milá maminko,
S naším spánkem

Dopis miminka
Milá maminko, 
S naším spánkem je to jako na houpačce. Jednou nahoru, jednou dolů. Mrzí mě, že zatím nedokážu přijít na to, jak si náš spánek představuješ. Kolik hodin je pro tebe málo a kolik moc? Nevyznám se v čase. Zatím se prostě budím, když tě necítím u sebe nebo když mě něco trápí.
Vím, že už si nemůžeš pamatovat, jaké to bylo, když jsi byla miminko. Pamatuješ si ale ještě, jaké to bylo, když jsi najednou z osmi hodin spánku spala jen dvě tři hodiny v kuse a někdy méně? Jak těžké pro tvé tělo bylo se s tím vypořádat? Stejně těžké je pro mě spát najednou celou noc bez toho, abych se napil nebo najedl, bez toho, abych cítil tvou přítomnost, abych slyšel tvůj hlas, abych věděl, že jsem v bezpečí.
Mé smysly vnímají každý den nové chutě i vůně. A moje tělo vnímá i různé pocity. Cítím, když jsi nervózní, cítím, když se trápíš i když jsi nejistá. Tak rád bych ti pomohl. Zatím to však neumím jinak než tím, že chci ležet u tvého srdce a slyšet jej. Bije tak krásně rytmicky. Často i přes tvé nejisté pocity, které ještě nechápu.
CHCI POZNAT TVŮJ SVĚT
Jsi to nejkrásnější, co jsem kdy viděl. I když si zrovna nestihneš učesat vlasy nebo chodíš po bytě celý den v pyžamu. Máš tu nejhezčí vůni ze všech, přestože jsi kvůli mně už třetí den nestihla jít do sprchy. Ve tvém náručí se cítím, jako by mě chránil celý svět.
Nekladu si podmínky své lásky k tobě ani po tobě nechci, abys byla dokonalá. Miluji tě, i když se na mě zlobíš, miluji tě, i když se na tebe zlobím já.
Nepotřebuji, abys mi věnovala sto procent svého času. Chci poznat tvůj svět. Vezmi mě s sebou na místa, která máš ráda. Ukaž mi věci, které ráda děláš. Ukaž mi, jak funguje naše rodina, naše zvyky, jídlo i tradice. Chci to vše s tebou poznávat. Potřebuji tě, abych jednou sebevědomě vykročil do života sám.
Miluj mě prosím takového, jaký jsem. Obejmi mě a přijmi mě. Pro mě jsi to nejcennější, co mám, už od chvíle, co jsem v bříšku poprvé uslyšel tvůj hlas.
#denmatek #prosimspinkej #spanek #jednoutoprijde


Více...


This error message is only visible to WordPress admins

Error: API requests are being delayed for this account. New posts will not be retrieved.

There may be an issue with the Instagram access token that you are using. Your server might also be unable to connect to Instagram at this time.

prosim spinkej_uvodni foto_Lenka Tinkova_2018_10_28

Sledujte nás na:

  • Facebook
  • Instagram
  • Linkedin
  • Pinterest
  • RSS
  • Twitter

Mé zkušenosti a výzkum z oblasti dětského spánku můžete najít v nové knize S láskou o dětském spánku. Pokud vás trápí uspávání nebo spánek staršího děťátka od 18m do 5 let, v e-shopu naleznete také knihu Pohádkopsaní pro klidné spaní, která je plná nápadů a pohádek k řešení různých spánkových situací.Pokojné noci přeje Lenka.

Přihlášení k odběru novinek

© ProsimSpinkej 2014 Obsah stránky je možné kopírovat jen se souhlasem autora.
Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.