Bára a Léňa před dvěma lety způsobily na českém internetu poprask především svým hitem Laktační psychóza z jejich alba mateřská.com. S ironií a nadsázkou v něm opisují únavu maminek, které se snaží skloubit mateřství s touhou po vlastní seberealizaci. Teď připravují nové CD.

Video Laktační psychóza má na YouTube přes milion zhlédnutí. Někteří jim tehdy vyčítali příliš velkou nadsázku. „Někdy jsme byly kritizovány okolím, že laktační psychóza je vážná nemoc, ze které bychom si neměly dělat legraci. Ale ozývalo se nám i mnoho maminek, které ji prodělalo. A děkovaly nám, že jim píseň pomohla a rozesmála je,“ říkají zpěvačky. Skloubit práci a mateřství se jim podařilo i díky kojení a šátku. Své děti kojily například i o přestávkách známé pěvecké soutěže.

Napadlo vás někdy při zpívání ukolébavek, že to profesionální zpěvačky musí mít mnohem lehčí? Jejich vytrénovaný hlásek jistě působí přímo blahodárně. Také jsem nad tím často uvažovala, a proto jsem se zeptala přímo těch nejpovolanějších – zpěvaček ze skupiny Yellow Sisters a autorek projektu mateřská.com, Báry Vaculíkové a Léni Jankovské.

Co vám při uspávání pomáhalo nejvíce?

Léňa: V krizových situacích nám ze začátku pomáhal pevný úvaz v zavinovačce. Houpání u nás neprošlo. Důležité pak bylo nastavení režimu na usínání v určitou hodinu. V současnosti před spaním zpívám na přání – nejčastěji to byla Včelka Mája. Andělka si u toho cucala paleček, který jsme potom vyměnily za dudíka. Letos ho statečně odevzdala Mikulášovi :)

Bára: Tma, ticho a mámino objetí. Zkoušeli jsme všechno, jednou i metodu vyplakání. Neměla jsem na to ale sílu. Do tří let jsme usínaly většinou společně. Co se zpěvu před spaním týče, to jsem měla zakázáno. Když jsem se o zpěv pokoušela, často jsem utržila: „Maminko, nezpívej! Tady nesmíš zpívat.“ Dnes už spí dcerka ve vlastní postýlce.

Čím jste ji motivovala, aby se do vlastního pokoje těšila?

Bára: Udělala jsem jí jako překvapeni pod palandou princeznovský domeček s postýlkou, lampičkou, záclonkami, fotkami s jejími kamarádkami, spoustou polštářků a růžovým zrcadlem. Dost jsem si to užila. Hned ten samý den tam chtěla sama spát. Usínání jsme daly sice ještě společné s knížkou a upřímně, svoji postýlku v naší ložnici pořád ještě má. Zatím to podle situace střídáme. Často za námi i v noci přijde. Ale úplně ji chápu, i mně to přijde po těch třech letech těsného usínání vedle sebe daleko.

Jakou nejhorší radu jste v mateřství dostaly?  

Léňa: Kojit každé tři hodiny.

Bára: Nejhorší rady po mně stékaly jako po skle. Všechny byly vesměs stereotypní. Já vidím, že naše dítě je silná osobnost a do pouček a kolonek se moc nevejde. Než abych se sama stresovala a cítila špatně za to, že například chodí pozdě spát, rozhodla jsem se být trochu líným rodičem. Koneckonců si nás její duše vybrala takové, jací s mým mužem jsme.

Co vám v mateřství naopak nejvíce pomohlo?

Léňa: V začátcích mi hodně pomohla knížka ´Nejšťastnější miminko v okolí´. A pak mi vždycky pomáhá potvrzení od ostatních matek, že prošly nebo prochází něčím podobným, že je to jen jistá vývojová fáze. Také se ráda inspiruji od Naomi Aldort.

Bára: Nejlepší radu si pamatuji. Zněla: „Užij si to, všechno pomine.“

V současnosti mají tyto zpěvačky v plánu již druhé CD, které by rády vydaly s podporou dalších maminek. Pokud se Vám jejich styl líbí, můžete je podpořit na HITHITU. A můžete získat zajímavé dárky, jako například podepsané CD, lekce hry na ukulele, hodinu zpěvu nebo třeba roli v připravovaném videoklipu. V současnosti mají tyto zpěvačky v plánu již druhé CD, které by rády vydaly s podporou dalších maminek. Pokud se Vám jejich styl líbí, můžete je podpořit na HITHITU. A můžete získat zajímavé dárky, jako například podepsané CD, lekce hry na ukulele, hodinu zpěvu nebo třeba roli v připravovaném videoklipu.